Gay komunita

[zdenda]

No, já jsem taky poznal jednoho kluka tu v Jihlavě. Od první chvíle jsem byl z něho v pr...(no však to tam známe a kdo ne, tak brzo pozná, že) asi tři týdny ještě se známým probíhalo tvrdé zjišťování a vždy když jako JO, tak řekl nějakou blbost a zase od 0 začínat. Po 3 týdnech to prostě dál nešlo, tak jsme ho zbalili, vzali do hospody, kam se často jezdí na kofolu a ve vhodné chvilce vybalili jak se věci mají. On že to bere v pohodě, ale že jako je na holky. Asi 14 dní se z toho dával do kupy, ale už v poho. Ona tam byla ještě jedna holka, dle jeho představ pro něj ideální, ale jaksi ona má svou holku, takžem další šok. chudáček malej
_________________
To máš z toho, s kým se to taháš. S nějakým anarchistickým bohémem, rudým, bolševickým nokem.
Jsem zženštilý materialista, ach božínku, jsem tak sama a bez materiálu

[Coellon]

Ahoj no koukám, že nejsem sám kdo má problémy s heterákama . Ber to tak, že je to dobře, kdykoliv se sním udobříš budeš šťastnej, ale jak dlouho? Stejně zachvilku udělá, nebo řekne něco, co tě nasere a ty dobře víš, že kamaráda by to naštvat nemělo, ale ty s toho budeš skoro šílet a znova pořád dokolečka. Tak to alespoň chodí u mě, ale co je to za život, kdyby to alespoň mělo smysl stejně se on nikdy nezamiluje do tebe a ikdyž tě bude mít nevím jak rád, láska v tom smyslu jak ty ji chceš to nikdy nebude a přitom kolem je tolik lidí co by o tebe třebas stáli, chce to jen sílu, sílu a chuť otočit hlavu a přestat se koukat jen na toho jednoho a zkraje se doslova donutit bavit se i s jinými lidmi, hledat nové záliby a časem se to zlepší. Tak je to alespoň u mě.

[Adam]

[jojx]

Paráda, to se tak někdy sejde. Ale svět neni šedivej ani když ho tak zrovna vidíš. A tohle se ti bude zdát asi jako úplně nejblbější rada, ale:
štěstí se neskrývá v lidech okolo ale v tobě a ty budeš muset najít cestu jak dělat věci pro sebe. Začni se učit norsky, hrát na housle, chodit do posilovny a kdykoli se ti nebude chtít prostě to přeraž a řekni si že musíš, protože to děláš pro sebe. Posbírej sebevědomí, uvědom si svoji hodnotu, uvědom si že většina lidí na celém světě si může trhnout nohou, protože tu nejsi pro ně. A pak ti možná dojde, že žít umí každý pako a ty na to máš a nejen to, dokonce mnohem víc. Pak se najednou štěstí ukáže samo.

Neštěstí je nelítostný, nesmiluje se nad tebou, když budeš dostatečně ublíženej, nebo budeš vypadat dostatečně uboze, ale uhne silnějšímu. Tak hurá na to, zpátky do bitvy. Dokud něco cítíme, ještě pořád žijem. Držíme place, kluku.
_________________
V tu chvíli si s hořkostí uvědomila, jak trapné nesmysly ji napadají a položila si otázku, jestli snad probůh není už zase zamilovaná nebo jestli je jenom tak normálně průběžně doopravdy blbá.

[Tomáš]

sillyman: Zajímavý životní příběh. Vázat se na heterokamaráda - to vede vždycky k pořádný depresi, tak doufám, že tento momentální stav překonáš a vypořádáš se s tím. Zkus si najít odstup, s kterým zhodnotíš svá rozhodnutí. Bez patřičného nadhledu se neposuneš dál. Přeji hodně štěstí.
_________________
You wear a mask for so long, you forget who you were beneath it.

[sillyman]

Hoj, tak tohle znam taky. Clovek si pak pripada zrazenej. Celej svet je sedivej. Co ti driv dalo radost te dneska nedonuti se ani pousmat. Pripadas si jako uplne vyhorelej, zbytecnej, navic, prebytecnej, neco jako paty kolo u vozu(vzpomenou si na tebe teprve az te budou potrebovat). Zacinas si myslet, ze kdybys zmizel tak to bude fsem okolo uplne jedno. Proste jak parez na vysekany mytine... Tak jestli cejtis neco podobnyho tak vez, ze v tom nejsi sam.... moc a moc lidi zaziva neco podobnyho a mozna ze i horsiho. Ja napriklad zrovna ted.

A jak sem se do tohodle stavu dostal? Vezmu to pekne od zacatku.
Uz od malicka jeste na zakladce v petce, kdyz sem mel jednoho kamarada, tak se celej muj malej svet tocil kolem nej. Chtel sem byt stale s nim a travit s nim svuj volny cas, o vsechno bych se s nim rozdelil, fsecicko bych mu rek a kazdej problem s nim rad resil. Kolem nas pak byla jeste velka skupina dalsich kamaradu a fsici dohramady sme tvorili bandu kerou by nam kluci z Knoflikovy valky od Perguada zavideli. Ten muj kamos v ty nasi bande plnil pozici leadera a ja klauna. Kdyz se neco delo, tak sme u toho byli mi dva. Pak prisla pohroma. Na konci sedmicky jeho mamina neunesla jeho studijni vysledky a po konzultaci s tridni ucitelkou, kdy se dozvedela ze cela banda se toci kolem nej a ze kdyby nebylo skolni bandy tak by byly snad i skolni vysledky lepcejsi, se rozhodla, ze jeho prestupem na jinou zakladni skolu snad jeho znamkovani a zapal do uciva zlepsi. To me zdrtilo. Nejen, ze sem tim prisel o pro me nejmilejsiho spoluzaka(podotykam ze v ty dobe sem nemel o naky svoji hosexualite ani tuseni), ale bal sem se, ze si za me, jako nejlesiho kamarada, na jeho novy skole najde nahradu. A moje obavy se casem ukazaly jako opodstatneny. Po prazdninach a zacatku skolniho roku, behem rijna do bandy privedl novyho kluka s kterym ve skole sedel. Byl to celkem pohodovej tipek, parta ho prijala a akce se konaly dal, ale ja mel neustale obavu, ze me vystida na pozici nejlepsiho kamose myho nejlepsiho kamose. Priblizne po mesici, kdy sem se nahodne dozvedel o akcicce, ktera se mela konat u jednoho znamyho, prislo rozcarovani. Jak sem psal, o akci jsem se dozvedel nahodne a to tak ze mi to rekl jeden kamos, ze se neco takovyho deje. Ja vedet priblizne ktera bije, vzdyt o tedlech akcich se mi vzdycky rikal ten muj nej kamos, vzdycky sme to planovali a chodili na ne spolu, co sem udelal spatne, ale i prez to a nebo snad prave proto sem na tu akci sel. Tam sem potkal svyho nej kamarada s jeho novym nej kamaradem(tim novym spoluzakem), nakou tu hodku sem tam vydrzel, jestli si me treba nezacne fsimat. Bohuzel nestalo se, tak a to byl presne ten okamzik kdy sem sem se poprve zacal cejti zrazenej, celej svet byl sedivej, co mi driv dalo radost me nedonutilo ani pousmat... No proste cejtil sem se tak jak jak sem psal nahore a mozna jeste hur. Vysledkem bylo, ze sem se zacal mimu bejvalimu nej kamosovi vyhybat a
tim padem i parte do ktery on i s jeho spoluzakem pilne dochazely. Postupne sem prisel nejen o nej, ale i o tu partu s kterou sem driv pekl. Zacal sem travit svuj volnej cas s compem. Ale fsechno zly je k necemu dobry, v tyhle dobe sem se naucil HTML, JavaScript, PHP a nasel i naky virtualni pratele.

Po case prisel prestup stredni, moje uvedomovani si sama sebe a mi hosexuality, mimochodem jestli si pamatujete ty znelky na reklamy se zarovkama na Nove jak si zenska vybira mezi kulturistama v zarovkach ty se pred ni nakrucujou aby se ji zalibili, pak si jednoho vybere, zarovku rozbije a kulturistu hodi do mixeru, tak pri tyhle znelce sem si poprve uvedomil, ze se mi muzsky telo libi vic nez by melo - a ja byl zmatej, rozhozenej,vydesenej nevedel co se se mnou stalo ale to je zas jinej pribeh. Takze presel sem na stredni a ja zacal doufat, ze konecne potkam mezi novejma spoluzakama svyho vysnenyho prince, nekoho kdo by chtel prijimat mou lasku. Jednoho takovyho, kterej sedel ze zacatku predemnou a pak vedle me sem tam nasel, ale byla to zase laska platonicka. Nikdy sem mu to nerekl a tak to bylo az do ctvrtaku. Ja ho miloval a on o tom nevedel. Vedel sem, ze u nej nemam sanci, byl ta takovej ten hezoun fotbalista, kterej nemel nikdy o holku nouzi, tak sem se mu ani nikdy nerek co k nemu cejtim a dusil sem to v sobe. Zase celej svet by sedivej, co mi driv dalo radost me uz netesilo... V tyhle dobe, koncem tretaku sem si nasel brigadu, v jedny herne u nas sem se rekrutoval z pozice zakaznik do pozice barman. Vsude okolo byli bavici se lidi, pivni kamaradi a taky hlavne alkohol v kterym sem utapel svoje pocity a s alkohlem se zapomina lip. Tak to slo az do maturity, kterou sem malem diky mi brigade/konicku neudelal. Ale s odrenejma usima a dvema ctyrkama se nakonec zadarilo a ja byl pripraven s maturitou nastoupit vysokoskolsky
zivot.
V tyhle dobe sem mel svuj prvni coming out pred sebou a ja se tesil no novej zivot, kterej zacnu po prechodu do zapadoceske metropole kde sem zacinal studovat.
Jeste pred tim nez sem odesel na vejsku se mi povedlo se zase blaznive zamilovat do nepravyho. Tentokrat to byl synovec jednoho pivniho skauta, kterej chodil ke me do hospody na pifko a kterej se stal mim nejlepsim kamaradem a trochu i otcem. Tomu synovci bylo setnact, mel ten nejkrasnejsi usmev na svete, a ja po prazdninach ztravenych spolecne s nim myslel jen a jen na neho. Chvilky kdy sme spolu byly sami dva spolu nad rozsvicenym mestem popijeli cuco vylejvali si svoje bolistky a jinak si povidali jsou pro me dneska k nezaplaceni. Napsal sem vylejvali svoje bolistky, ale tu nejvetsi sem mu nikdy nevylil a to tu, ze je k nemu cejtim neco vic nez "jen" ke kamaradovi. Kdybych vedel, ze to ma alespon minimalni nadeji na uspech tak bych mu to co k nemu citim i rek, ale vzhledem
k jeho nazoru na "bukvice" jak on rikal, jeho byvalim vztahum s devcaty a tomu, ze by jeho neadekvatni reakce rozbila muj vztah s jeho strejdou dneska mim o dost starsim nejlepsim kamaradem, (kterymu sem to nikdy nerek a dodneska me to i mrzi a chystam se k tomu) tak sem to nikdy neudelal a prezto ze se i v soucasnosti pravidelne stykame neudelal. Mozna skoda, mozna ne, treba jednou.

Tohle zamilovani do dalsiho nepravyho mi vydrzelo prez rok az do konce prvaku na vejsce. A ja se po vetsinu casu cejtil zrazenej svetem. Celej svet byl sedivej. Co mi driv dalo radost me nedonutilo se ani pousmat, snad jen diky trave sem se obcas zasmal.... fpohode sem se citil jenom s nim a to sem stejne pokrytecky predstiral pratelstvi, ktery z mi strany chtelo byt necim vic.
Z dosavadniho mohlo vyplynout, ze sem se o zadnyho gay kluka nepokusil, ale nebylo tomu tak. Uz na stredni sem se srazil pomoci seznamky s nekolika gay klukama, ale nikdy nepreskocilo jiskra a nepotkal sem zadnyho, kteryho sem si umel predstavit jako nahradu mi momentalni lasky. Nesnasim vykrouceniny, tetky, proste takovy na kterych to clovek pozna po prvni prohozeny vete. Zkratka vzdycky me odradili bud vystupovanim nebo zjevem... V prubehu hledani kluka do kteryho bych se mohl zamilovat aniz bych se citil tak jak je nazacatku tohodle blabolu napsano, sem nasel pomoci seznamky jednoho gay kluka s kterym to doslo a kousek dal. Ale preztoze, me fyzicky pritahoval, choval se ke me krasne a ohleduplne, zkratka tak jak nejlip umel, tak sem po mesici zjistil ze k nemu necitim absolutne nic a ze v nejblizsich okamzicich, kdy bych mel myslet jen a jen na nej, neustale utikam v myslenkach k mymu objektu me zamilovanosti
kamosova synovci. Nezbylo nic jinyho nez se s mym gay klukem rozejit. Udelal sem to co nejferoveji z oci do oci a s mirne poupravenym vysvetlenim. Radost mu to samozrejme neudelalo, ale pochopil a nerozesli sme se ve zlym. Nedavno me dokonce pozval na svoji svatbu a ja mu tam s radosti udelal kaspara(no zas tak doslova ne, ale ja se tam bavil a doufam, ze par lidi kolem me a diky me treba taky).
Mezitim prisel druhak. Hned prvni den kdy sem se stehoval na novy koleje prisla zmena. Prijel sem autem pred vchod koleje a zacal sem vynaset veci z auta na muj novy pokoj kde sem mel s jednim kamaradem pro ten rok bydlet. Najednou se jeden z kluku co kourili u vchodu zeptal jestli nechci s vecma pomoct. Coz me samo o sobe prekvapilo, ale s povdekem sem nabizenou sluzbu prijal. Po odnoseni veci a nezbytnym seznamovacim panacku a brcku sem zjistil, ze kolega ktery mi nabizel pomoc bydli o pokoj vedle a ze mi je celkem i sympaticky. Tak me napadlo,protoze sem byl nestastnej z lasky do synovce toho kamarada, ze udelam jednu
z nejvetsich chyb ve svym zivote (coz sem samozrejme tenkrat jeste nevedel) a to tu ze zacnu vytloukat klin klinem a ze lekem na nestastnou lasku je jenom dalsi laska. Rekl jsem si, ze kdyz stravim nakej cas s tim sympatakem, vedlebydlicem co mi na uvitanou pomohl s vecma tak me treba moje city k synovci prejdou. Po nekolika spolecne ztravenych prochazkach, poznavacich rozhovorech a probrecenych nocich kvuli synovcovi a po tom co se rozebehlo krasny pratelsvi s vedlebydlou, se stalo to co sem chtel a to to, ze v mich miluju myslenkach zacal objevovat misto synovce vedlebydlic. Od synovce sem mel pokoj, ale byl tu problem... novej-klin s kterym sem vytloukal klin zustal ve spalku. Jednoho vecera kdyz sme se opet misto studia venovali lahvy ferneta a prochazkam po okoli se me vedlebydla zeptal jak sem se poznal s jednim klukem, kteryho zna taky (shodou okolnosti to byl zrovna ten gay kluk jak sem se s nim rozesel kvuli moji nelasce), nechtel sem mu odpovidat tak sem jen neco zabrucel a on se urazil se slovy, ze ja pred nim porad neco tajim a on mi vse rekne narovinu. Tak sem mu pochvili vysypal na hlavu cely mi vyznani lasky, ze sem sem na kluky a ze sem do nej zamilovanej(a to byl vlastne muj prvni coming out). On po zbytek cesty nerekl ani slovo. Druhy den mi rekl, ze on na kluky neni,ale ze mu to u me nevadi, ale ze mou lasku opetovat nemuze. Ja i prez toto prohlaseni se k nemu snazil chovat dal nadale jako kamarad takze jako pred mim vyznanim. Snazil sem se k nemu chovat jen kamaradsky pocity, ale srdce si porucit neda a jak se rika: Srdce zna duvody o kterych mozek nic nevi. Kdyz uz sem ho nemohl mit jako pritele a milence tak sem si namlouval,ze kamaradi byt muzem. Ale kdyz nad tim spetne uvazuju tak se obelhaval sam sebe. Kazdou volnou chvili kterou sem mel jsem misto skoly a studia travil s nim a kazdou chvili kdy sem nebyl s nim jsem na nej myslel. Kazdopadne Vysledek nasich nocnich vyletu a mariuanovo-alkoholych dychanku se brzy dostavil- oba dva nas vyhodili kvuli nedodelanym
zkouskam ze skoly. Tak nastal problem s bydlenim. Na koleji jsme mohli bydlet do konce skolniho roku a pak pryc. Do rodnych mest se nam nechtelo a ja navic nechtel opustit jeho. Tak nejako vyplynulo,ze by jsme si mohli sehnat podnajem a nasledne praci. Slovo dalo slovo sehnali jsme byt a spolecne s dalsima dvema klukama z vejsky jsme se stehovali do pronajmu do centra. Od te doby probehlo nekolik incidentu, hadek a dokonce i rvacka, kdy sem se neudrzel a projevil sem vic lasky nez by on akceptoval(jeden jeho znami mu rekl ze se chovam jak jeho stara kterou uz nekolikrat podved-coz mi vyrazilo dech protoze sem netusil ze
jsou na me jeho city k nemu tak ocividny), kazdopadne vzdy se to nak urovnalo. Dokonce mi i oba ze zbylich spolubydlicich(kteri o mich citech k nemu vedi) rekli, ze si myslej ze me ON co se tyce domacich praci, vareni vyuziva, ale me to nevadilo a z lasky k nemu sem byl ochoten delat i praci za nej. Pak prisel dalsi problem dva spolubydlici s kterymi sme sli na byt bydlet se stehuji jinam a pronajimatel nam neprodlouzi najemni smlouvu, tudis problem kam a s kym bydlet. Po prvnim rozhovoru na toto tema kdy sem se HO zeptal jestli chce jit bydlet dal se mnou mi rekl, ze NE a me se zhroutil celej svet a ja si pripadal zrazenej. Celej svet byl sedivej. Co mi driv dalo radost me nedonutilo se ani pousmat... ale protoze jsem narozen ve znameni beran a je to mozna i moje prokleti, tak sem se HO po mesici zeptal na tu samou otazku znova a o to vic me prekvapilo kdyz odpovedel kladne a to ze by se mnou chtel i dal bydlet a najednou byl celej svet krasnej a barevnej. Co mi driv dalo radost me nedonutilo se pousmat ale rozrechtalo me to. No proste sem byl stastnej jako blecha a
mozna i nejstatnejsi beran na svete. Zacli jsme shanet byt a hadat se kvuli pokojum atd a ja byl pri tom vsem statnej.
A pak(tenhle vikend) prilitl blesk a na miste me zabil,rozvalcoval a zadupal do zeme. Z tohodle vikendu kdy se byl podivat doma za rodinou si privezl sebou blondatou slecnu... o ktery se uz predtim zminoval, ale nikdy me nenapadlo, ze by si ji privezl k nam domu.... Uz si nekolikrat slecnu privedl a byl tu s ni, ale nikdy me nekonfrontoval primo s ni a udal to tak abych o tom nevedel. Na toto tema jsme meli nedavno rozhovor a rekl mi, ze si domu slecny moc nevodi a nemluvi o nich predemnou aby me nejak citove neranil. A JA IDIOT, ZMRD a KOKOT mu nevim proc rekl, ze to nevadi a ze to je fpohode, ze to delat nemuzi.
Diky tomu mame ted doma blondatou slecnu. Ve chvili kdy sem prisel v nedeli vecer k nemu do pokoje a byli jsme predstaveni, jsem mel tep snad 250, zatmelo se mi pred ocima, motala se mi hlava a myslel sem ze chcipnu. Potrasli jsme si ploutvema, ja nezavazne zavtipkoval a se slovy, ze musim jit jeste neco dodelat jsem jentaktak dobehl na zachod kde sem se rozbrecel jak mala holka. On si jeste v prubehu vecera skocil do kuchyne pro vyvrku nasledne se sel osprchovat, zapalil u sebe v pokoji svicky a zavrel dvere. Proste dostala ho dal za noc nez ja za tri roky. A pro me tohle vsechno je jako kdyby otacel nozem v rane a zasypaval soli.
Kdyby me nekdo postavil pred tlacitko, ktery by ji hlavu urvalo tak kdyby rozhodovalo srdce tak bych bez vahani stisknul kdyby mozek tak snad ne. Do pondelka do rana, do kteryho sem se uspesne probrecel, odziral do tmy a zanadaval se mi nepodarilo vubec usnout. Rano sem si vzal veci a vypadl do prace. Je utery, ja jeste nebyl doma, spim v praci na gauci vsechno co se mi podari snist po chvili skoro vyzvracim a nejsem schopnej konstruktivne, myslet. Pred kolegama z prace sem rekl, ze mi umrela babicka a doma to ze honim pracovni resty. Snad uverili. Sam nevim proc sem tohle vsechno sepsal snad abych si ulevil,postezoval, zabavil mozek,zabil cas, abych to ze sebe dostal, aby lidi co si to nekdy po me prectou aby vedeli, ze se takovy veci stavaj. Nevim.
Pripadam si zrazenej. Celej svet je sedivej. Co mi driv dalo radost me dneska nedonuti se ani pousmat.
Pripadam si jako uplne vyhorelej, zbytecnej, navic, prebytecnej, neco jako paty kolo u vozu. Zacinam si myslet, ze kdybych zmizel tak to bude fsem okolo uplne jedno. Proste jak parez na vysekany mytine...


Tak tohle je muj zivotni pribeh, i kdyz vlastne nepsal sem ho ja, ale psal ho sam krutej zivot a me si vybral jako pero, kterym to melo byt napsano.

[bright]

[máslo]

No jo, taky mě sralo, když vedle mě kamarád píchal holku. Myslim, že to byla jenom závist .
_________________
...not gay enough

[theby]

[MooX]

Ahoj, podla mna je najlepsie keby si si nasiel kamratov na spolocne zaujmi.


ja tak chodim sportovat.

[theby]

je to jako když jdete z autobusáku domu bez MP3jky. je to hrozný... nedokážu už ani myslet... možná je to láska?! vlastně ani nevím do koho je mi to skoro jedno...
byl jsem na víkend v... jednom městě s kámošem on tam má holku šli jsme na pár koncíků a pak to začlo jako bych tam nebyl domyslete si co dělaly... 2 dny.... (oba jsou v pohodě a "májí mě rádi") ale já s toho mám teď takovou depresi, že už ani nedokážu soustavně myslet (a zrovna teď to potřebuju -> kvůli známkám...) nedá mi to pokoj vzhledem k mému věku skoro neřešitelná situace (13, 11/12)

má někdo podobnou skušenost?
co mám dělat?

P.S. jestli jsem něco napsal 2* nebo mám nějakou hrubku nebo tak... tak sorry
_________________
Tak mladý a už tak zvrhlý...