Gay komunita

[fanfán]

[Adam]

[fanfán]

[Adam]

ty seš mrcha!

[fanfán]

Obsah minulého dílu:
Na protější sedačce v autobuse MHD jsem viděl velmi krásného kluka, se kterým se naše pohledy neustále setkávaly a já si říkal, že to nemůže být jen tak a přemýšlel, jak dál.

Jenomže autobus se blížil na konečnou. Napadnul mě trik s telefoním číslem napsaným na papírku, ale bohužel poždě. Oba jsme (stejně jako většina ostatních cestujících) vystoupili a pokračovali do stanice metra. Šel jsem až za ním. Na schodech on jakoby si zkontroloval, jestli jdu za ním. I na nástupišti jsem stál kousek od něj. Šel jsem se podívat na mapu sítě s nadějí, že on tam přijde také, třeba se jeden druhého zeptáme, jak se dojede na Muzeum a já mu třeba dám ten papírek.
Nestalo se.
Nastoupili jsme do stejného vagónu, seděli kousek od sebe. Naše hra z autobusu pokračovala, snad jen proto, že jsme od sebe byli o něco dál a ne přímo proti sobě se mi nezdála tak intenzivní. Já jsem měl v ruce onen papírek a lehce, nenápadně jsem mu naznačil, že mu ho chci dát.
Říkal jsem si, že další příležitost bude při výstupu. Jenomže kde bude on vystupovat? A má vůbec cenu tím prohlubovat zpoždění, které jsem už stejně měl?
Ale nač vlastně v půli vzdávat mač? Byl jsem připravený vystoupit tam, kde on.
Toto odhodlání se ukázalo jako zbytečné, protože oba jsme vystupovali na přestupní stanici. V davu lidí na nástupišti se jakoby na chvíli zastavil. Tak jsem k němu přistoupil, usmál se, a podal mu papírek s mým telefoním číslem.

No, a jaká si myslíte, že byla jeho reakce, jak to asi dopadlo?
To se dozvíte již brzy.
_________________
When you're alone and life is making you lonely you can always go DOWNTOWN...

[Adam]

[fanfán]

Jeden, ještě celkem nový, příběh na téma svádění v prostředcích MHD:
Jel jsem v Praze autobusem MHD. Naproti mne si přisedl mladík ve sportovním oblečení a čepici. S krásnýma očima. Modrýma.
Těma si mě prohlížel a když jsem se mu do nich podíval, neuhnul. Tedy ne hned, ale až za zlomek sekundy. A znova a znova. Přímo oslovit jsem se ho po pouhých čtyřech minutách bál. Zkusil jsem tedy při setkání očí mrknout. Bez reakce. Znova. Bez reakce. Přemýšlel jsem, co dělat, přeci ho nemohu nechat jen tak - navždy! - odejít. Navíc jsem musel neustále myslet na to, jaké má vlasy - zpod čepice mu bylo vidět pár špinavých blond pramínků...

No, a jak si myslíte, že to asi dopadlo?
_________________
When you're alone and life is making you lonely you can always go DOWNTOWN...

[Libor]

[pepcza]

[Adam]

[Dimas]

[Libor]

[Dimas]

[Nikom]

[pepcza]

[fanfán]

[quote="pepczaAby to ale neskončilo tak, že ho sbalím, aniž by si toho ON všiml [/quote]


(To by mě docela zajímalo, jak by potom vypadalo rande s ním. )
_________________
When you're alone and life is making you lonely you can always go DOWNTOWN...

[pepcza]

[fanfán]

[pepcza]

[Adam]

[Libor]

[fanfán]

To já mám u delší dobu políčeno na ty, kteří v prostorách VHD nabízejí zejm. telefoní služby ou tú. Tam se vždycky najde důvod, proč dát své telefoní číslo. Posledně na Masarykově nádraží už to tak málem dopadlo, jenomže to byla dívka, takže nezájem byl zase pro jednou na mé straně.

Jinak v té tramvaji to jde přes oční kontakt. Téměř (ale opravdu jenom téměř) neviditelně na něj mrknout, když to zabere (tzn. on se usměje, také mrkne,...) se usmát, na chvilku se dívat jinam, potom zase navázat kontakt, a pak už je jasný, jestli má cenu pokračovat, anebo ne...
_________________
When you're alone and life is making you lonely you can always go DOWNTOWN...

[Adam]

Včera jsem v tramvaji (pro Borka v šalině) prošvihl dalšího kluka a teď mě to zase příšerně s--e. Takovej ňuník intelektuálskej hezoučkej miloučkej čisťoučkej a zase jsem jen stál, čučel jak puk a nic.

[Dimas]

Ty jo To mě hrozně rozesmálo s tím trolejbusem Já jsem z toho už na štěstí vyrostl A na nikoho v dopravním podniku nekoukám. Je to absolutně zbytečný, aspoň pro mě jo, nikdy bych nezačal mluvit s tím, který se mi tam strašně zalibí, možná z Vás jsou tak odvážní lidí, že takhle to zkouší, ale já radší riskovat nechci a taky mi to přijde hrozně dětské
_________________

[zdenda]

Nevím nevím, čím déle ho vidím, tak tím víc ho poznávám, tak nevím, spíš budu nadále hledat.
_________________
To máš z toho, s kým se to taháš. S nějakým anarchistickým bohémem, rudým, bolševickým nokem.
Jsem zženštilý materialista, ach božínku, jsem tak sama a bez materiálu

[fanfán]

[zdenda]

Nee, zatím jsem ho tam viděl párkrát a nejen on jím jezdí- je to kvůli škole
_________________
To máš z toho, s kým se to taháš. S nějakým anarchistickým bohémem, rudým, bolševickým nokem.
Jsem zženštilý materialista, ach božínku, jsem tak sama a bez materiálu

[fanfán]

[zdenda]

To je sice hezké, ale ne každý má Mezipatra ve svém městě, takže teď je otázka jak se na ně dostat, resp. z nich domů.
_________________
To máš z toho, s kým se to taháš. S nějakým anarchistickým bohémem, rudým, bolševickým nokem.
Jsem zženštilý materialista, ach božínku, jsem tak sama a bez materiálu

[valbo]

No, kdo se chcete seznamovat, má příležitost.
Jsou mezipatra.
Tam nějaká pravděpodobnost je, že ten druhý bude gay.

Pak je párty atd.


_________________
Neustále se máme co učit, poznávat a to jak v sobě tak v okolí a u druhých. Získávání zkušeností dobrých i špatných, radostmi i bolestmi
- i těmi se učíme.Sou mnohdy velmi důležité.