Gay komunita

[Martin]

Chtěl jsem tím říct, že záminky u jednotlivých lidí jsou tak rozmanité, jako lidé samotní Ergo - nevim A žádalo by si to nesmírný množství času, aby se to dalo zjistit.
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[charles]

Je mi líto, ale asi nejsem dostatečně inteligentní, abych to v téhle formě pochopil. Můžeš to objasnit nějak srozumitelněji pro nás tam dole? Děkuji.

[Martin]

No... na to můžu akorát parafrázovat:

"Umím pojmenovat váš problém. 40 let psychoanalýzy a budete vyléčen."


_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[charles]

Aha, a proč si hledají ty záminky?

[Martin]

Právě naopak, Karle Nemyslím, že nemají příležitost. Spíš jsem to myslel tak, že si mnozí podvědomě hledají záminky proč "to nejde".

A to ať už jde o "jenom sex" (budiž), nebo vztah.
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[charles]

[Martin]

Tak když chceš diskusi

Máš pravdu, že jisté deformace jsou způsobeny deprivací.. ovšem neřekl bych že to souvisí se sexem (míněno samotnou činností). A pokud, tak spíše s jeho nedostatkem u mnohých gayů. Ono když na "to" člověk myslí celý dny a nemá se kde "vybít", tak si to svojí daň na mozku vybere.

Na druhou stranu je pravda, že si lidé (nejen gayové) často pletou sex s "blízkostí". Přechodným pocitem ovšem trvalý stav mysli nenahadíš. Jak jsem se poučil v teenagerovských letech s holkama

Jinak jsem ale nepochopil tvoje věty o "primitivních klucích" Asi mne to dostatečně nepolidštilo Resp. mi to přijde v konfliktu s "tvým" primitivně krásným přítelem z JA.
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[Libera Speranza]

[charles]

[Libera Speranza]

to Libor: Jediné, čeho se bojím, je skutečnost, že za pár dní se vrací do jižní Ameriky, tisíce killometrů daleko. Je ještě hodně mladý a nemá představy o budoucnosti moc ujasněné, takže naděje, že bychom nějakým způsobem spolu zůstali jsou malé. Není např. jisté, že by se vrátil do Evropy atd. Je to má první naplněná láska. On si tuto vzácnost ještě uvědomovat nemůže, protože si nějakými letitými zkušenostmi s homosexulitou neprošel. Proto s ním o těch věcech nemluvím, neříkám mu, jak je pro mě jedinečný, protože by to stejně nemohl pochopit. Jeho cizinecká odlišnost mě naopak fascinuje. Znám teď pár lidí z latinské Ameriky.. všechno studenti (což může hrát jistou roli) a jsou mně obecně velmi sympatičtí. Jednímz jejich apsektů je, že příliš nevyjadřují pocity slovy i své zážitky nějak křiklavě nesdělují... naopak jsou více tělesní.. hned se z druhýma objímají, mají neustále dobrou náladu, když už mluví, tak se orientují na druhé. O svých úspěších jen tak něco procedí mezi zuby a třeba až po dlouhé době. Ale zpět k příteli... jeden takový banální zážitek z našeho setkání... bydlíme od sebe docela daleko a scházíme se v jednom městě na půli cesty mezi námi. Naposledy nám to vycházelo nějak tak, že bych na něj musel dlouho na nádraží čekat, ale přesto jsme se tak dohodli... a já přijedu na nádraží a on už tam čekal s tím, že dnes utekl ze školy, abych tam nebyl sám. to mně samozřejmě ale neřekl přímo. Jen řekl, šel jsem dřív ze školy, ale ve výsledku čekal on tu hodinu na mě. Tak je to primitivně krásné.

[Libor]

[Honza]

[Libera Speranza]

"Jo, mám tuhle zkušenost, nebylo to špatný, ale po čase se objevil dost zásadní problém. Ten týpek byl prostě trochu jinej, než já, což zezačátku nebylo poznat, nevím jak to přesně popsat - prostě některé situace (dalo by se říct krizové stavy) řešil dost jinak. Nevím, jestli to bylo odlišnou mentalitou Latinos, nebo jeho zvykama a výchovou, ale spíš tím prvním. Prostě kluk, který vyrůstá na druhé straně zeměkoule je trochu jinej, než Evropan, takže počítej s tím, že tě občas může dost překvapit."

Díky, Honzo. To je přesně jedna z odpovědí, na které čekám. Mohl bys to rozvést. Osobně u něj něco podobného zatím nepociťuji. Možná je to tím, že je hodně Europe-friendly, má to tady opravdu rád, a to žije v údajně chladném Švýcarsku, možná je to taky tím, že přece jej jen neznám dokonale.

[Honza]

[Libera Speranza]

A ještě k tomu vzhledu a krátkému vztahu. Jde o to, že jsem jeho první kluk. Tzn. že jsem mu dal určitou odvahu do toho, že láska mezi kluky může existovat, což pro něj pro katolíka z JA není jednoduché. S tímto jeho vnitřním comming outem může více lehce dojít ke snaze navazovat další kontakty. Když to vyšlo jednou, výjde to podruhé. V jeho případě kdyby odhalil na nějakém foru sve fotky, tak ma do chvilky plnou schránku vzkazů. Všichni sice víme, jakého charakteru tyto vzkazy bývají, ale po čase by si stěží nevybral.

[Libera Speranza]

Díky za rychlé odpovědi. Abych objasnil některé neurčitosti, tak něco přes dvacet znamená v mém případě 26. Snad to není moc drzé, ale aspoň to vysvětluje toho mladíčka.
Jinak mně nešlo, abyste mně radili v mé situaci, za což ale taky děkuji. Konkrétní podmínky znám stejně nejlíp já, a jak jsem napsal ve prospěch vztahu nesvědčí.. tj. tak krátkodobost poznání. Přesně to jeden z vás napsal, že "snad duševně" se nedá považovat za lásku nebeskou. Na druhou stranu jsem neměl v lásce s kluky moc zkušeností, což mě vede asi k silnějšímu prožívání toho současného a zároveň k poněkud rozumově zakrnělému formulování problému.
Zpátky k mé otázce.. chtěl jsem spíše poznat Vaše osobní zkušenosti... třeba ještě někdo napíše.. např. prožívání vztahu Latinoameričan a Evropan. Myslíte, že my Evropané se vzdáleným kontinentům více líbíme? K tomu docházím na základě povrchní zkušenosti porovnávání komplimentů od "běžných" evropských kluků s komplimenty onoho Jihoameričana a z poslední doby třeba ještě Filipínce... ale jinak ještě lépší by byly nějaké ty kulturní zkušenosti.
K otázce jeho návratu do Evropy... on by velmi rád, ale musí ještě dodělat doma maturitu.. Tak se mi introspektivně zdá, že je to všechno moc zvrhlé. Alespoň jsem si to zde po napsání těch řádků mohl uvědomit.

[Martin]

Obecně souhlasím s brightem.

A né, s latinoameričany sice zkušenosti nemám, ale nestěhoval bych se za láskou x tisíc km, bez jakéhokoliv jištění. Zůstává otázka proč né ON k tobě?

Jinak - propadnutí vztahu "snad" duševně se fakt nedá považovat za lásku nebeskou

Připamíná mi to trochu příběhy (nakolik sou autentické nevím), různých žen, co se přestěhovaly ať už do Kalábrie, nebo do Sudánu, za svým "vyvoleným" a najednou byly překvapené prostředím v jeho rodině, a tím, že si tam neřeknou ani o chleba, natož o adresu ambasády.

PS: nepamatuju se, že bych v "20 a něco" (za což považuju 21-2), řekl o někom 18 letym, že je "mladíček".... mno

Ostatně to bych neřekl ani dneska, spíš tak v padesáti

PPS: proč by měl být hezký vzhled známkou krátkého vztahu?
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[bright]

Myslím, že ve dvaceti, zejména pokud člověk ještě ani nezačal praktikovat obor, který vystudoval, se ještě dá začít jinde "odznovu". Ale pokud jde o kluky z Latinské Ameriky, řekl bych, že ti spíše utíkají před představami svých rodin o tom, jak se ožení a založí rodinu, do Ameriky a Evropy. Nebylo by tedy lepší mu nabídnout, ať přijede za tebou?
_________________
It's not easy to be green.

[Libera Speranza]

Ciao všichni, jsem moc rád, že i mezi českými kluky existují vřelé vztahy k cizincům. Mám na zkušené otázku. Když jste se rozhodli žít s nějakým cizincem vzdali jste se pro to něčeho a nakolik? Byli jste ochotni se za svým klukem odstěhovat, i když jste pochopitelně neměi jistotu, že to dlouhodobě bude vycházet. Studuji teď v zahraničí a poznal jsem zde jednoho moc milého cizince z jižní Ameriky. Propadl jsem našemu vztahu naprosto tělesně a snad i duševně, protože je mimořádně laskavý, pozitivně naladěný, chytrý atd. Je to ještě 18 letý mladíček, já mám něco přes 20. Nikdy bych něvěřil, že i mezi naší komunitou mohu najít někoho zcela podle svých představ. Otázka je, co dál. Za pár týdnů se vrací domů... tedy tisíce kilometrů daleko. Já budu za chvíli se svým studiem hotový, bohužel se nejedná o obor, který by šel jednoduše praktikovat v cizině, navíc španělsky vůbec neumím. Přesto našel se mezi vámi někdo, kdo byl ochoten jít kvůli vztahu daleko do zcela jiného prostedí, kdo pro to zahodil své vzdělání? Vím, že je to dotaz víc než naivní, sám si na něj vlastně odpovídám, zvlášť tehdy, když zvážím, že se přece jen neznáme dlouho, jsem jeho první kluk, je mimořádně hezký atd., což jsou všechno perspektivy krátkého vztahu. Přesto by mě zajímalo, zda byl někdy někdo někdy ochoten jít proti proudu a říct si, že láska je pro něj v životě nejpodstatnější a ostatní se jí už poddá..

[Dalal91]

[Libor]

[valbo]

Teď bylo na setkání náctiletých, kam jsem se bokem přichomítl povídání o Francii,
o tom, jak se tam žije a tak.
Bylo to moc zajímavé. Ten kluk Benjamin, šel na stáž sem a kupodivu ho dali na pokoj s Gayem z Kypru, kde to taky nemaj moc jednoduchy, ale taky povídal o vztahu s Afričanem která¨ý měl a o tom, že ve Francii to není žádný med a že tam existuje velká diskriminace.

[Libor]

[Kuba]

Ne. Ten vztah zhroutil. Byl jsem s ním 7 let, pak sám téměř 7 let, a právě začíná něco báječného. Jsem docela optimistický.
_________________
Chci jenom rict, ze nesjem rodily mluvci cestiny, tak prosim o trpelivosti.

[Libor]

[Kuba]

[Libor]

[Petr_K]

O těch kteří pochází z jiných kultur ale bydlí spolu, v Česku třeba
_________________
**** Petr ****

[Kuba]

Asi máme různé definice pojmu „mezinárodní vztah“. Mluvíme o vztahu mezi dvěma Čechy, kteří bydli v různých zemích, anebo o těch kteří pochází z jiných kultur ale bydlí spolu, v Česku třeba?
_________________
Chci jenom rict, ze nesjem rodily mluvci cestiny, tak prosim o trpelivosti.

[Petr_K]